Co vědět o požadavcích na samonosná skleněná zábradlí

Samonosné skleněné zábradlí (občas nazývané jako celoskleněné zábradlí) je elegantním a moderním doplňkem, který však vyžaduje precizní a domyšlenou konstrukci a instalaci. Bohužel se často setkáváme s chybami, které mohou ohrozit bezpečnost i estetiku výsledného díla.

V našem článku se podíváme na čtyři nejčastější nedostatky, kterých se dodavatelé při návrhu skleněného zábradlí dopouštějí. Od nevhodného použití interiérových profilů až po volbu nesprávné tloušťky skel – tyto přešlapy mohou mít závažné následky. Připravte se také na praktické rady a tipy, jak těmto chybám předejít a zajistit, aby skleněné zábradlí na vašich projektech bylo nejen krásné, ale i bezpečné.

4 časté nešvary dodavatelů při instalaci celoskleněného zábradlí

Každého napadne, že nejdůležitější je, aby zábradlí nespadlo. Mohlo by se zdát, že stačí, aby dodavatel koupil hliníkový profil, do kterého se skleněná tabule usadí, a ten přikotvil k podlaze či konstrukci atiky. Nic však není tak jednoduché a čekají tu mnohá úskalí. Pojďme si je postupně probrat.

1. Nevhodné použití interiérového profilu pro skleněné zábradlí venku

Mnozí dodavatelé se ve snaze ušetřit náklady rozhodnou pro interiérové profily i v exteriéru. To je nepřípustné, protože tyto profily nejsou dimenzovány na zatížení větrem, které může tvořit až 100 % dodatečného zatížení, na které je nutno konstrukci dimenzovat.

2. Nerespektování maximální výšky skla

Dodavatelé často zvolí správný profil u skleněného zábradlí pro exteriér, ale neberou v úvahu výšku podlahy na vaší terase, která může být třeba 35 cm. Tím se zvyšuje výška skla a zatížení působící na profil. Profil je však často dimenzovaný jen na výšku skla do 1,1 m. Tento problém tak vzniká zcela nenápadně.

3. Nedostatečná tuhost podkonstrukce

Výsledná tuhost skleněného zábradlí nezáleží jen na únosnosti kotevního profilu a samotného skla. Velmi podstatnou roli hraje také podkonstrukce, ke které se kotevní profil kotví. Tato podkonstrukce spojuje kotevní profil skla a beton. Různé detaily na stavbách mohou být rozmanité a složité, což často vede k tomu, že podkonstrukce musí být velké a masivní. Mnozí dodavatelé si to neuvědomují, což může vést k tomu, že se bojíte o zábradlí opřít.

4. Volba nesprávné tloušťky skel

Vlastní sklo tvoří většinu nákladů za skleněné zábradlí, což některé dodavatele vede k riskování. Používají tenčí skla, než umožňuje statika konstrukce, nebo místo kalených skel volí levnější nekalená. Správně by se měl pro každé sklo provést statický výpočet a rázová zkouška podle normy ČSN 74 3305.

3 dodatečné informace pro skleněné zábradlí, které vám ušetří starosti

Pojďme si projít ještě další 3 informace, které vám pomohou při výběru skleněného zábradlí. Budete si poté více jisti, že zvolíte optimální řešení pro váš projekt.

1. Zakrytí horní hrany skla

Architekti to občas nevidí rádi, ale dobrou praxí je zakrýt horní hranu skla průběžným madlem. Tím se zajistí, že na této hraně nebude stát dlouhodobě voda a fólie, která drží skla pohromadě, nebude trpět delaminací.

2. Volba správné barevné fólie

Pokud chcete na zábradlí použít barevné sklo, ptejte se svého potenciálního dodavatele na typ a výrobce fólií, které v sendviči používá. Existuje více typů fólií (PET, EVA, PVB) a jsou velké rozdíly zejména v odolnosti na UV záření. U venkovního zábradlí je určitě vhodnější použít PVB fólie místo PET fólií, které UV odolností zrovna nevynikají. Další možností je místo fólií použít sklo probarvené přímo ve hmotě.

3. Minislovníček základních typů skel

Ploché sklo Float: klasické “nekalené” sklo, pevnost cca 45 MPa, při rozbití vytváří velké kusy. Díky malé pevnosti se na samonosné skleněné zábradlí nepoužívá.

Tvrzené sklo ESG: tzv. “kalené” sklo, pevnost cca 120 MPa, při rozbití vytváří malé neostré kousky, ve spolupráci s fólií nastává tzv. “dekový efekt”. Díky vysoké pevnosti se používá na samonosné skleněné zábradlí.

Zpevněné sklo TGV: tzv. “polokalené” sklo, pevnost cca 70 MPa, při rozbití vytváří velké kusy podobné jako sklo Float. To je výhodné např. u markýz (v Německu povinné), kde nemůže po prasknutí dojít k tomu, že sklo spadne na zem nebo na uživatele, jako tomu hrozí u skla kaleného.

A malá třešnička na závěr

V ČR jsme opět papežštější než papež

My Češi jsme experti na přísné regulace. Aktualizace české (nikoliv evropské!) normy na zábradlí ČSN 74 3305 z roku 2018 je toho jasným důkazem. Tato aktualizace zavedla požadavek, aby maximální průhyb u samonosného skleněného zábradlí (označovaného jako skupina E) v úrovni madla při statickém zatížení podle ČSN EN 1991-1 nebyl větší než 20 mm. Tento požadavek je nejpřísnější v Evropě. Ostatní země buď žádný požadavek na průhyb nemají, nebo ho mají znatelně benevolentnější. Tento požadavek nemá nic společného se statickou únosností, jde pouze o průhyb skleněných tabulí při maximálním normovém zatížení. Jeho dodržováním si ve výsledku zábradlí zbytečně prodražujeme, což se odráží i v rostoucích cenách bytů.

Více informací o celosklěněném zábradlí, které nabízíme, najdete spolu s rozsáhlou galerií realizací na této stránce.